Přihlášení
Informace o autorovi
investor, web creator
O autorovi:I am engaged in writing newsletters
Kontakt:
Příspěvky v kategoriích:

Vyhodnocení výkonnosti podílových fondů V České republice

Fiala Petr
Publikováno: 10.9.2014 | Poslední aktualizace: 19.11.2014 04:04  | Reakcí: 6
Nachystal jsem vyhodnocení činnosti podílových fondů správcovských společností působících na českém trhu. Tentokrát je to nejdůkladnější rozbor ze všech mých rozborů, které jsem od roku 2010 provedl. Nezaměřoval jsem se na to, které správcovské společnosti mají nejlepší fondy, ale spíše na celkový stav tohoto odvětví.

V naší databázi jsou nashromážděny údaje o výkonnosti podílových fondů působících na trhu v České republice od roku 2004. Jde o více jak 1500 fondů. Databáze má původ v datech od organizace AKAT ČR, která sdružuje správcovské společnosti.Chtěl jsem zjistit, jaká je úmrtnost fondů a jaká je jejich výkonnost za celou dobu jejich existence. Také jsem zjišťoval výkonnost fondů podle klíčových slov v názvu fondu a zajímalo mě i srovnání s kontrolním akciovým indexem. Vůbec jsem nehodnotil vliv kurzových rizik na výkonnost fondu. Konec konců cílem všech portfolio manažerů aktivně řízených fondů by mělo vždy být dosažení nejlepšího výkonu ať již zajištěním proti kurzovým rizikům, či nikoliv. 


Stav ve světě

Ve světě není stav příliš radostný. Zpráva SPIVA z roku 2012 uvádí, že do deseti let zanikne z nějakého důvodu 40% všech podílových fondů, do dvaceti let je to 50% a do čtyřiceti let 65% fondů   



Tabulka: Při zprůměrování pětileté výkonnosti podílových fondů v USA je 61% všech fondů překonáváno akciovým indexem S&P 500, nejhorší je to ale u Mid Cap společností, kde pouze 14% fondů překonává benchmark.



Kolik fondů překonává benchmark v dlouhodobém horizontu: Po deseti letech jen 27% aktivně řízených podílových fondů překonává benchmark, po dvaceti letech je to jen 20% fondů. Jak uvádí daný článek, fondy se špatnou výkonností jsou neustále správcovskými společnostmi odstraňovány a nahrazovány novými fondy. Díky tomu mizí z databází a to vytváří dojem lepší výkonnosti fondů ( bias).Toto u nás na FineCharts nemohlo nyní nastat , protože z naší databáze fondů působících v ČR nic nemizí.





 


Základní údaje z databáze FineCharts

Od listopadu 2004 máme v databázi evidováno 1572 fondů. Dnes již neaktivních fondů ( zrušených nebo jinak eliminovaných - například sloučených ) je 987, úmrtnost fondů je tedy za 10 let existence databáze cca 63%. Z hodnocení jsme dále museli vyřadit fondy s podezřelou cenou.  Celkem 150 fondů jsme vyřadili z důvodu, že fond byl ve ztrátě více jak -97%. Nebylo jasné, zda je to skutečně špatnou výkonností nebo chybnou konečnou cenou fondu po jeho zrušení. Stejně tak jsme vyřadili fondy, jejichž cena šla podezřele silně nahoru ( vše o více jak +500%) - celkem 8 fondů, mezi nimi například i jeden státní dluhopisový. 24 fondů nezaznamenalo žádnou změnu ceny za dobu existence. Po těchto úpravách zbylo 1390 fondů k hodnocení. 




Výkonnost zrušených a existujících fondů

Výkonnost jsme hodnotili třemi parametry: Průměrným ziskem fondů v dané kategorii, aritmetickým ročním průměrem za celou dobu existence fondů a parametrem Sharpe Ratio. Sharpe vyjadřuje výkonnost fondu upravenou o volatilitu, jako bezrizikovou úrokovou sazbu jsme zvolili 5%, protože tato hodnota bývá většinou uváděna v literatuře. Ve světle předkládaných výsledků je to ale příliš vysoká hodnota, většina fondů by byla ráda, kdyby této výkonnosti dosáhla. Zajímavý údaj se týká srovnání výkonnosti zrušených fondů resp. těch přeživších. U zrušených je roční výkonnost v průměru 0,56%/rok, u akciových dokonce -0,51%/rok. U existujících jsou tyto hodnoty 4,02% resp. 4,49%/rok. Nechci moc komentovat tyto výsledky, každý si musí na to udělat názor sám. Víceméně se ale potvrzuje tvrzení autorů anglicky psaného článku, který jsme uvedl v úvodu. 



Výkonnost dle klíčových slov v názvu fondu

Investoři se  setkávají v nabídkách fondů s nejrůznějšími názvy fondů, některé zní pěkně tajemně nebo velmi slibně. Kdo by se nenechal nalákat na zajištěný fond nebo konzervativní fond nebo dokonce PRIVATE fond. Tam má člověk dojem, že je výjimečný. Že se banka o správcovská společnost chce starat jen o něj. Komu by to nedělalo dobře, že? Z výsledků ale vyplývá, že investor by se měl držet názvů, kterým dobře rozumí. Zajištěné fondy v průměru klientovi přinesly 0,85% ročně, konzervativní fondy 1,04%, privátní fondy 1,24%. Nejvýkonějšími fondy v posledních deseti letech byly High Yield Bondy a biotechnologické společnosti + vše navázané na zdravotnictví. Velmi dobře si vedly americké akcie a dluhopisové fondy byly také jako celek dobré. Pro mě osobně z toho vyplývá jedna věc: Vyhnout se všemu, co má tajemný název a nelze tomu jednoduše porozumět. A také všemu, co je taková všehochuť, že nemá ani stanovený benchmark. To jsou různé balancované fondy. Pod nimi se může skrývat úplně cokoliv. Jejich výkonnost je špatná. Osobně si myslím, že portfolio manažer může být relativně dobrý v jedné oblasti trhu, ale ne ve všech.






Jak si vedou fondy ve srovnání s benchmarky

Kvalita manažerů aktivně řízených fondů se projeví právě při srovnání s příslušnými benchmarky. Já jsem vybral tři skupiny akcií a srovnal jsem je za celou dobu jejich životnosti s příslušnými ETF ( Exchange Traded Funds)  obchodovanými na americké burze. Investor si tak pomocí ETF může koupit celý sektor a rozložit tak riziko. Ceny ETF jsou v US Dolarech, z těchto cen byly vypočteny přírůstky ceny. U podílových fondů je příslušná cena vždy v dané měně příslušného fondu, takže kurzové ztráty a zisky se do ceny promítají. Jak už jsem ale uvedl, nebral jsem v hodnocení toto v úvahu. 


Tabulka: Biotechnologické+ healthcare + pharma fondy - Písmenem N jsou označené již zrušené fondy ( třetí sloupec). Je také vidět rozdíl ve výkonnosti zrušených fondů a existujících fondů. Výkonnost je opět vypočtena za celou dobu existence fondu. Nejdůležitější jsou poslední dva sloupce. Ty ukazují srovnání průměrné roční ziskovosti fondu s příslušným ETF obchodovaným na burze. Za dobu životnosti ( průměr je 4,3 let) jen 3 fondy z patnácti dokázaly překonat ETF IBB. V tomto případě by klient zřejmě udělal lépe, kdyby nakoupil příslušný ETF rovnou na burze. Překonávající instrument je vyznačen ostře zeleně. Průměr zisku IBB za všechna období byl 19,1%, průměr fondů jen 10,1%.


Tabulka: Dividendové akcie, jako benchmark jsem zvolil ETF DVY obchodovaný v USA. Průměrná výkonnost DVY v daných obdobích byla 7,16%/rok, u fondů to bylo jen 1,48%/rok. Jen jeden fond dokázal překonat DVY z 21 fondů.


Tabulka: Všechny akciové fondy zaměřené na  USA - jako benchmark jsem zvolil ETF SPY, který kopíruje vývoj akciového indexu S&P 500. Z 53 fondů překonalo SPY 12. Průměrný zisk SPY za všechna období byl 3,12%/rok, zisku u fondů byl 0,98%/rok. Roční ziskovost se tedy pohybuje mnohem níže, než bývá uváděno různými finančními poradci - okolo 6-8% ročně. Navzdory extrémnímu růstu cen  akcií v posledních pěti letech.


Celkem 16,8% fondů bylo schopno překonat příslušné ETF certifikáty obchodované na americké burze, které jsou již diverzifikované a kopírují zvolený index. Závěr si každý opět musí udělat sám.



Absolutně nejlepší fondy z databáze finecharts



Tabulka:  Seznam nejlepších 50-ti fondů seřazený dle aritmetického ročního zisku. V seznamu je 18 fondů Pioneer, 10 fondů KBC a 7 fondů ING.



Tabulka: Nejlepších 50 akciových fondů - v tabulce je 11 fondů Pioneer a 10 fondů Credit Swiss.  



Celkové závěry nechávám na čtenářích. 
Petr Fiala.






Článek mohou komentovat pouze registrovaní uživatelé. Prosím přihlašte se pod svým účtem nebo si vytvořte nový účet.