Přihlášení
Informace o autorovi
investor, web creator
O autorovi:I am engaged in writing newsletters
Kontakt:
Příspěvky v kategoriích:

Proč má smysl obchodovat akcie

Fiala Petr
Publikováno: 12.2.2020 | Poslední aktualizace: 12.2.2020 08:08  | Reakcí: 3
Na úvod uvedu rovnou závěry, které lze vyvodit z tohoto článku.

Na úvod uvedu rovnou závěry, které lze vyvodit z tohoto článku:

1. Akcie jsou nejvýnosnější aktivum za posledních 45 let, od roku 1975 akciový index S&P 500 vzrostl o 4164%, tedy 92,5% ročně ( prostý aritmetický průměr). Od počátku roku 1999 akciový ETF vzrostl o 13,7% ročně (aritmetický průměr), geometrický průměr CAGR byl 6,7% p.a. Během tohoto růstu SPY dvakrát propadl o více jak -50% a zažil dva poklesy větší jak -20% ( 2011 a 2018 a jeden větší, jak -15% (2015). Americké akcie dlouhodobě překonávají akcie ve zbytku světa.

2. Zlato je druhé nejvýnosnější aktivum. Od roku 1975 rostlo v průměru o 17,3% ročně ( aritmetický průměr), ovšem zažilo i dvacet let trvající pokles v letech 1980-2001 ( o -71%). To se akciím nestalo nikdy v historii. Růst ceny zlata od roku 2005: +15,4% ročně.

3. Nemovitosti:  Podle Eurostatu rostly ceny nemovitostí ve vyspělých zemích západní Evropy o 2,95%p.a. (2005-2019), v rozvíjejících se zemích Evropy ( tedy i v ČR) pak tempem 9,7% ročně, rozdíl v tempu růstu se avšak snižuje. Poslední tři roky 2016-2019 byl růst 5,3% vs. 7,5% p.a.. Ceny nemovitostních fopndů na americké burze ( IYR) rostly podobným tempem (3,66%p.a.). Daní za likviditu u těchto fondů je skutečnost, že jejich ceny mohou v době krize propadnout až o -90%.

4. Dluhopisy: Podle Českého statistického úřadu inflace běží tempem 4,2% ročně ( průměr 23 let od r. 1995) a vezmeme-li jen položky  bydlení, energií, potravin a zdraví, pak ceny rostou tempem 8,42% ročně. Za těchto podmínek nedává smysl být věřitelem a nakupovat dluh. High yield dluhopisy vynesly v letech 2005-2019 -1,12% ročně. Americké státní dluhopisy (ETF TLT) nesly +3,9% p.a. Vyhněte se nákupu dluhopisů a spoření, inflace znehodnotí Vaše úspory.

5. Akciový algoritmický model LONG/SHORT – vymysleli jsme tento model, který reflektuje dlouhodobé chování investorů, nakupuje a prodává podle  toho, jak se investoři na trhu chovají. Náladu investorů lze odvodit z výkonnosti jednotlivých skupin akcií, jako jsou high beta akcie, defenzívní akcie nebo akcie emerging ekonomik. Náš model pro ETF QQQ dosáhl zhodnocení od roku 2005 zhodnocení 19,2% ročně. Při testech  od roku 1999 se dokázal vypořádat i se dvěma obrovskými propady let 2000-2002 a 2007-2009 ( vždy o více jak -50%).  Náš algoritmus pro SPXL, což je 3x výkonnost akciového indexu S&P500, cílí na  výkonnost 20% p.a. a více ( CAGR, geometrický zisk). To znamená, že aritmetický zisk po reinvesticích předchozích zisků může dosáhnout po deseti letech přes 100% ročně. A to už dává smysl zariskovat. A tady je moje rada: Zariskujte s částí Vašeho majetku určeného  na investice.

6. Firma Algosystem s.r.o. ( tedy společnost, kterou jsme za účelem provozu  těchto algoritmických modelů zřídili) je registrovaná jako správce portfolia  u České národní banky podle §15 zákona ZISIF. Může být správcem až dvaceti zákazníků ( maximum) podle tohoto zákona. Neváhejte a kontaktujte nás, jestli Vám to vše dává smysl. 

Petr Fiala




Tady je celý text:

 

Většina investorů  má zafixováno, že jedinou bezpečnou a vždy skvělou investicí jsou nemovitosti – domy a byty. Akciím nevěří a raději než do akcií investuje do dluhopisů nebo prostě peníze nechá uložené v bance.  Jenže je to dobrý nápad neinvestovat peníze v dnešní době, kdy inflace běží na plné obrátky? Díval jsem se na oficiální  údaje ČSÚ o inflaci v letech 1995-2017. Takže úhrnná inflace zahrnující  celý spotřební koš, tedy bydlení, energie, potraviny, nápoje, zdraví, alkohol, tabák, spotřební zboží běžné potřeby, dopravu, poštu, rekreaci, kulturu, vzdělání, stravování a ostatní, je od roku 1995 na úrovni 4,23% ročně. Pes je zakopán v tom, co rostlo nejvíce- ceny toho, co nejvíc potřebujeme. V době krize se každý rád vzdá kultury, nákupů spotřebního zboží nebo chození do restaurací. Čeho se nemůže vzdát je bydlení, placení energií, potravin a nákladů na svoje zdraví. A právě tyto položky podle ČSÚ za uvedené období 23 let rostly tempem 8,42% ročně. A právě proto nemá moc smysl mít peníze na termínovaných účtech a podobných spořících produktech. Inflace běží minimálně tempem 4,2% ročně a v položkách, které platíme nejvíc dokonce 8,4% ročně.  Potřebujeme tedy investiční produkty, které tuto inflaci porazí.

Myslím si, že panuje mezi veřejností několik omylů. První je, že ceny nemovitostí neustále jen rostou. Není to tak. Nemovitosti jsou dnes také nástrojem spekulantů, kteří do nich ukládají svoje peníze. V době, kdy centrální banky stlačily výnosy u dluhopisů do záporných hodnot ( tedy dnes) je to ostatně velmi racionální uložit peníze tímto způsobem.  Ceny nemovitostí ve světě klesaly například v období 2008-2013, tedy po velké bankovní krizi roku 2008. Realitnímu trhu trvalo pět let, než se vzpamatoval.

Jaký byl tedy vývoj cen aktiv v uplynulých letech? Připravil jsem srovnání. V tabulce jsou nejdůležitější aktiva – nemovitosti, nemovitosti obchodované na burze v USA ( REITs), zlato, akcie, americké státní dluhopisy a rizikové dluhopisy, tzv. high yield. 

Pro srovnání jsem použil údaje z Eurostatu, ceny z Finance.yahoo.com, a dále u algoritmického robota výstupy z našeho simulátoru.

1. Ceny nemovitostí

Ceny v rozvinutých zemích Evropy rostly v období 2005-2019 v průměru 2,95% ročně, v rozvojových zemích Evropy ( kam patří i Česká Republika) 9,73% ročně. Ceny v emerging markets rostly tedy výrazně více. Jak je ale vidět, tento trend už se více v posledních letech srovnává. Ty rozdíly už zdaleka nejsou tak velké. V letech 2016-2019 rostly ceny nemovitostí v západní Evropě 5,33% ročně, v emerging ekonomikách Evropy 7,5%.  Je možné, že do budoucna se rozdíl úplně srovná. Kupní síla české populace je značně nižší, než kupní síla v Německu nebo Nizozemí. Takže jednoho dne narazí růst cen na strop.  A je dost možné, že tam již jsme. Dokážu si představit, že až nastane další krize podobná té z roku 2008, mohou ceny začít pár let opět klesat.

Jak je to se srovnáním s nemovitostními fondy obchodovanými na burze? ETF IYR rostl v letech 2005-2019 3,66% ročně, ceny nemovitostí  v rozvinutých zemích 2,95%. Je to tedy dost podobný vývoj. Obecně bych řekl, že ceny na burze mohou mnohem více přestřelit. Přece jen vyšší cena na burzách je daní za vysokou likviditu a možnost kdykoliv fond prodat. Ale ještě bych zmínil, že fondy na burze nesou s sebou mnohem větší riziko, než když si člověk jen tak koupí byt. Je třeba vybírat fondy, které nejsou zatížené vysokými dluhy. Jinak hrozí, že až v době krize ceny nemovitostí půjdou dolů a zhorší se výrazně podmínky na bankovním trhu, cena akcií takového fondu půjde dolů opravdu hodně. V roce 2008 spadly ceny řady fondů o více jak 90% dolů. Toto se u bytu nestane. 

 

Srovnání cen nemovitostí s ostatními aktivy

Co se týče evropských akcií, jejich cenový vývoj odráží skutečnost, že v Bruselu sedí socialistická nikým nevolená vláda, která vydává řadu nesmyslných předpisů, kterými svazuje  podnikání v Evropě. Řada jižních zemí, ze kterých si západní země jako Německo učinily odbytiště pro svoje výrobky, je tak zadlužená, že ta situace nemá žádné rozumné řešení, kromě rozpuštění Eurozóny v současném stavu. A to se asi nestane. Proto vidím, že Evropa bude stále více ztrácet na významu. Tomu odpovídá anemický růst cen  německých akcií o 3,59% ročně, což je ve srovnání s americkými indexy opravdu hodně málo ( SPY 15,90% p.a.).

Za zmínku stojí  i high yield dluhopisy. Ty jsou  po patnácti letech stále ztrátové. Z mého pohledu investovat do těchto instrumentů je zcela nesmyslné. Lepší je koupit si kus firmy ve formě akcie.

Zlato – od roku 2005 15,4% p.a.   Nutno ovšem podotknout, že zlato mělo za sebou do roku 2000 dlouhodobé poklesové období, kdy za 20 let od roku 1980 jeho cena spadla o 71% dolů. Očekávat tedy, že cena zlata může stále jen růst, je také chybné.  

Americké státní dluhopisy – nesly 3,94% ročně. Tedy více, jak high yield dluhopisy i jako nemovitosti v rozvinutých zemích. Dokonce více jak akcie v Německu a nemovitostní fondy v USA ( REITs). Ovšem nyní bych se dluhopisů spíše bál. Při inflaci běžící tempem minimálně 4% ročně a při výnosech nacházejících se u minim po poklesech trvajících skoro 40 let to nedává smysl mít instrument, u kterého hrozí, že jednoho dne to centrální banky neustojí a úrokové sazby začnou růst a odrážet inflaci ve světě. Zkrátka být věřitelem nese svá rizika. Lepší je být vlastníkem ( akcií, nemovitostí, zlata).

Dostávám se k akciím.

Americký trh je jednoznačně preferovaný investory. Je to jednoznačné a po nástupu prezidenta Trumpa snad ještě víc. Americký trh je nejvíce rozvinutý, bezpečný, likvidní. Dle mého názoru jediný smysluplný akciový trh pro malého investora. ETF SPY dosáhl od roku 2005 ročního výnosu 15,9%, ETF QQQ dokonce 19,2%. To jsou nejvíce obchodované ETF na americké burze. Tedy i ty nejbezpečnější. Problémem ovšem u metody KUP a DRŽ je to, kdy začít investovat. Investor, který by nakoupil na počátku roku 2000 SPY a držel jej až do roku 2019, by se nevyhnul dvěma poklesům hodnoty svého  majetku o více jak -50%. To je úskalí metody KOUPIT A DRŽET.  U QQQ byl tento pokles v letech 2000-2002 dokonce -84%. To by vydýchal málokdo. Proto jsme také vyvinuli našeho robota. Myslím si totiž, že včas prodat a být v trhu zaangažovaný kratší dobu je výhoda. Náš ETF algoritmický robot  SPY byl v letech 2005-2019 méně výkonný, než SPY ( kup a drž). Je to tím, že když něco stále roste, nemůžete to v podstatě překonat. A taková situace s výjimkou roku 2008 tady byla. Náš model měl ale přesto jednu velkou výhodu: Jeho maximální pokles hodnoty majetku činil -14,8%, kdežto SPY spadl v roce 2008 o -55%.

Náš algoritmus, který by nakupoval technologický ETF QQQ, by si avšak vedl lépe. Jeho roční výnos činil 19,20% při maximálním poklesu -17,1%. Tedy je to ještě lepší, než u automatizovaného robota pro SPY a už tato hodnota překonává výrazně SPY (kup a drž metodu).

Ještě dlouhodobá výkonnost: Zajímalo mě srovnání dvou nejvýkonnějších aktiv, zlata a akcií. Dne 31.1.1975 byla hodnota futures kontraktu pro zlato 178 USD. Nyní je 1570 USD.  To znamená růst o 17,3% ročně po dobu 45 let. Nutno ovšem dodat, že mezi roky 1980 a 2001 cena zlata šla dlouhodobě dolů a klesla na 256 USD, tedy o -71%. Za stejné období od  ledna 1975 šel akciový index S&P 500 z hodnoty 76,98 na 3283 bodů ( k 30.1.2020), tedy  o 4164% za 45 let. Tedy o 92,5% ročně kumulovaně za 45 let se započtením dividend. Je vidět, že držet akcie dává největší smysl.

 

Obchodování SPXL

Automatizované robotické obchodování SPXL je to, na co zaměřujeme naše úsilí. Tento algoritmus  jsem ideově půl roku chystal a ladil a pak jsme jej s mým kolegou Ladislavem Čapkou  dalších několik týdnů postupně  implementovali do  našeho handleru pro obchodování. Ve skutečnosti je to tak, že pro všechna ETF existuje jen jedna strategie, jeden algoritmus, jedna řada signálů. Pouze jsou tyto signály uplatněné pro různé instrumenty. No ale právě u SPXL to dává vše nejvyšší smysl. Protože tento instrument je ze všech nejvýnosnější. Je to ze svojí podstaty třikrát zapákovaný ETF kopírující vývoj u S&P 500 akciového indexu. Jestliže tedy cena akcií indexu vzroste nebo spadne o 1%, u SPXL to bude o 3%. Pozoruhodné ovšem je, že geometrický zisk (CAGR) dosáhl za období 2008-2019 26% p.a., kdežto CAGR pro SPY buy and hold byl 8,5% p.a. Avšak díky reinvesticím zisků by aritmetický roční zisk dosáhl úctyhodných 121,4% p.a. Potom i maximální ztráta hodnoty portfolia -49,85%, která je mimochodem stále ještě nižší, než ztráta u BUY and HOLD  (-52,03%p.a.) je přijatelná, protože nastala jednou za 12 let a zisk po celou tu dobu enormně rostl.

 

Námitky proti našemu modelu:

Hlavní námitkou bude, že jsme model odladili na historických datech, že je optimalizovaný. Ano, je částečně optimalizovaný, zejména  jsme analyzovali situace, za kterých trh padal v BEAR marketu v letech 2007-2009. Náš model je dobře připraven na podobné situace. Spíše z nich bude těžit, protože je to LONG/SHORT model. Avšak na druhé straně o optimalizaci ve smyslu provádění tisíců iterací a optimalizace jednotlivých proměnných bez znalosti, proč právě tato proměnná má určitou hodnotu, o tom nemůže být řeč. To jsme nedělali. Model byl kompletně chystán v EXCELU. A že je model solidně nachystaný na poklesy ukázal test na OUT-OF-SAMPLE  datech za období 1999-2007. Výsledky  ročních průměrných zisků se prakticky nelišily od výsledků za období 2008-2019. Ještě lépe dopadl pro náš model BEAR trh v letech 2000-2002. V tomto období, kdy QQQ spadl o 84%, náš model pro QQQ vytvořil roční zisk CAGR +6,9% p.a. při maximálním propadu -31,77% ( MDD).  Robot pro SPY vytvořil zisk CAGR 7,6% p.a. a MDD pouhých -8%. Za celé období prošel trh mnoha velikými výkyvy. To vše náš model přežil. Naopak – náš model výkyvy potřebuje, aby mohl nakupovat a prodávat.

 

Co bych poradil na závěr? Pořiďte si akcie do svého portfolia, nejlépe ve formě některého z hlavních amerických indexů ( ETF SPY, QQQ nebo pákové varianty). Po jedenácti letech růstu cen je avšak pravděpodobné, že jsme spíše někde u vrcholu a to nejen cen akcií, ale i nemovitostí. Jak jsme prokázali v tomto textu, jsou ceny nemovitostí svázané s cenami akcií dost těsně. Naproti tomu náš LONG/SHORT model  je modelem do každé situace, je mu jedno, jaký je stav trhu. Dokáže generovat zisk vždy, jestliže se trhy budou chovat přibližně stejně, jako se chovaly posledních dvacet let. Tedy nahoru a zase dolů. Nejlepší by bylo do modelu investovat a dále to neřešit. Nechat model pracovat. Krátkodobě v průběhu roku se mohou vyskytnout ztráty, někdy i dost vysoké. To je nevyhnutné, když model cílí na výkonnost kolem 20% ročně. Bez rizika nelze peníze vydělat.

Jestli Vás náš model zaujal, spojte se se mnou. Kde lze vyzkoušet náš model na simulátoru: www.algotrading.cz

 

Petr Fiala

E-mail: petrfiala12@gmail.com

Tel: 603179357


Článek mohou komentovat pouze registrovaní uživatelé. Prosím přihlašte se pod svým účtem nebo si vytvořte nový účet.