Přihlášení
Informace o autorovi
investor, web creator
O autorovi:I am engaged in writing newsletters
Kontakt:
Příspěvky v kategoriích:

Proč jsou akcie nejlepší volbou investora

Fiala Petr
Publikováno: 8.3.2020 | Poslední aktualizace: 8.3.2020 19:04  | Reakcí: žádná
Podstatou článku je srovnání akciových indexů s komoditami z hlediska cenového vývoje a kontroly rizika. Také jsem se snažil zjistit, jak by dopadl náš algoritmický model při nejhorším možném poklesu v dějinách akciových trhů v říjnu 1987.

Minulý týden jsem si přečetl na internetu článek nazvaný „Pozor na černé labutě“.   Autorem je jeden český trader a autor. Tento článek byl provázaný s dalším podobným od stejného autora o tom, jak zkrachoval účet nějakého tradera přes to, že měl účinnost obchodů 83%.   V podstatě je to o tom, že nějaká strategie dlouho vychází, až jednoho dne nevyjde, protože autor strategie jaksi pozapomene brát v úvahu neočekávané události. Výsledkem autorovy úvahy je něco v tom smyslu, že metoda averaging down, tedy přikupování aktiva při poklesech, je nesmyslná, amatérská. Autor dále uvádí, že existují mnohem propracovanější metody přístupu k řízení rizika.  Také metoda hodnocení investice pomocí risk/reward je podle něj amatérská. A že tedy umí se vyhnout zřejmě jak metodě „averaging down“, tak velkým ztrátám. No, mně to přijde lehce zavádějící. Podle článku to vypadá, že kdokoliv, kdo nakupuje při poklesech , je amatér a hlupák. Protože náš model LONG/SHORT přesně tuto taktiku používá, chtěl bych se k tomu vyjádřit.

Především: Existují černé labutě- události, které nelze předvídat? Asi ano. Napadají mě dvě. Jedna je 11. září 2001, kdy   spadly mrakodrapy v New Yorku a burza skoro týden stála. Tou druhou byl default Ruska v srpnu 1998   a následný krach hedge fondu LTCM, který málem přivodil krach celého finančního systému. Tento fond pracoval s pákou 25:1 a držel pozice v derivátech s nominální hodnotou 1250 mld USD, se základním jměním 4,7 mld USD a půjčenými 125 mld USD.

Napadá mě otázka: Skutečně mají černé labutě na trhy tak zásadní vliv? Řekl bych, že záleží na situaci. Jestliže je trh silně vyprodaný, je vliv minimální. Jestliže je trh v cenové bublině a aktiva naceněná k více než dokonalosti, pak jakákoliv malá událost může poslat trh dolů. Spekulanti prostě čekají na zdůvodnění , proč mají prodat. Na záminku. No a ve skutečném cenovém extrému ani záminka není třeba. Trh se prostě sesype zcela bez zdánlivého důvodu, jako tomu bylo v říjnu 1987, největším krátkodobém propadu cen akcií v dějinách.

Ještě se vrátím k tomu předchozímu citovanému článku: Jsou v něm uvedeny dvě události, které jakoby byly černou labutí. Jednak když v lednu 2015 švýcarská centrální banka zrušila navázanost kurzu SF na Euro. Následkem toho nastalo několik extrémních pohybů na SF proti ostatním měnám. Zkrachoval FOREXový broker FXCM a řada obchodníků měla přes noc vybílené účty. Druhým příkladem byl extrémní pohyb u futures kontraktu NG ( jeden z mnoha typických pro tento kontrakt) a následný krach dalšího obchodníka s opcemi. Tady bych uvedl jednu věc: Pořekadlo „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ tady platí dokonale.

Z grafu je patrné, jak mizivá  je korelace zemního plynu s akciemi. Dokonce VXX je víc předvídatelný. Něco takového se jen obtížně systematicky dá obchodovat.


Jednak si myslím, že zemní plyn je natolik specifický a speciální produkt, že  člověk musí počítat s tím, že tyto věci se mohou přihodit. Myslím si, že shortovat zemní plyn byla v uplynulých letech velmi častá strategie. Na internetu kolovaly návody o tom, že je to tutovka. Já si myslím, že NG se dost často pohybuje proti akciovým indexům a spolu s VXX ( ETF pro volatilitu).  Takže může být hodně nebezpečný. Podobně to platí pro VXX a jemu podobné  ETF  případně futures kontrakt. Sázka na short  volatilitu byla jedna z nejčastěji používaných strategií spekulantů. Já si myslím, že když stojí tolik lidí na jedné straně trhu, je to nevyhnutné. Jednoho dne dojde k monstróznímu pohybu v protisměru. Oba příklady uvedené v článku pana autora  ale mají jednu zásadní  charakteristiku, stejně tak moje zmínka  krachu LTCM : Týkaly se obchodů  u opcí nebo futures kontraktů, vždy šlo o vysoce zapákované obchody. Pokud někdo používá pákový poměr 20 ( LTCM 25), futures kontrakty mají  20 běžně), pak musí počítat s tím, že pohyb 5% proti němu mu zlikviduje zcela účet. Dne 27.2.2020 zaznamenal SPY pokles o -4,5% - to je přesně ten den, kdy spousta spekulantů na futures trzích zaplakala. Od 19.2.2020 do 3.3.2020 šel ETF pro volatilitu VXX nahoru o 80%. To taky nepotěší, pokud jste v typických SHORT pozicích. Když to shrnu: Pokud je někdo spekulantem u opcí nebo futures, průměrování nákupů směrem dolů je asi skutečně hloupost. U dlouhodobějších obchodů u akcií nebo ETF to vidím zcela jinak. Ještě ale uvedu graf VXX. Z grafu je patrné, jak rychlé pohyby dokázaly zcela vymazat řadu měsíců poklesů, tedy zřejmě i zisky  většiny spekulantů na pokles VXX – oblíbeného to obchodu u retailových spekulantů i hedge fondů. 


Ještě se vrátím k černým labutím. Myslím si, že až tak černé nejsou. Kdyby byly, nemohli by skoro vždy být těmi, kdo na tyto události doplatí, malí retailoví spekulanti. Investiční banky a market makeři z toho vycházejí dobře. U SF  byly na správné straně i velké fondy, což není zcela typické. Již 19.1.2015 jsem k tomu zveřejnil toto:

https://www.finecharts.cz/charts/1296-net_short_pozice_u_svycarskeho_franku.htm

Chci tím říct, že pokud investor sleduje sentiment rozhodujících hráčů na trhu nebo jej má zapracovaný do svých algoritmických modelů, pak pro něj tyto události nejsou zcela  „black swans“ , ale ví, že musí včas snižovat svoje riziko vhodným risk managementem.

Z grafu je vidět, že v osudný den extrémního pohybu švýcarského Franku nahoru byly banky a velké hedge fondy LONG a retail byl short. Retailoví obchodníci to tedy odnesli.   


Podobně  řada mých indikátorů mi dávala  varovné signály již 1-2 týdny před samotným krachem  v únoru 2020.  V den vrcholu trhu jsem zveřejnil , že jeden z mých algoritmů je na SELL signálu. Otázkou pouze bylo, jak velký bude pokles. S tak velkým jsem ani já přiznám se nepočítal. Ale jak říkám , proto existují algoritmy. Tady je ten odkaz na zveřejnění SELL signálu.

https://www.finecharts.cz/articles/955-flip_strategie.htm

 

Vrátím se zpátky k akciím a průměrování nákupní ceny při poklesech. Takže proč je to jiné u akcií, než u futures kontraktů ( zatím obecně)?

1. Především kvůli páce. Vypočetl jsem průměrné denní rozpětí za 1000 dní pro ETF SPY ( akciový). Je to zhruba 1%. Tedy jestliže nakoupíme za 100000 USD SPY, pak můžeme očekávat denní výkyv 1000 USD. Tedy to jsme v pohodě. U pákového ETF SPXL jsou to 3000 USD. A pokud obchodujeme futures kontrakty, pak u E-mini ES futures pro S&P500, kde páka je efektivně 20, je ten výkyv 20000 USD ( jestliže bychom za celých 100000 USD nakoupili futures kontrakty). Pětina účtu. Při pětiprocentním poklesu SPY jsme u futures kontraktu na nule. Přišli bychom o 100% účtu. 

Poznámka: SP futures kontrakt se započtenou pákou 20.

V praxi tradeři tolik neriskují. Například při margin 7600 USD pro nákup SP kontraktu (S&P 500)  v hodnotě 155000 USD ( trader aby mohl nakoupit tento kontrakt, musí mít na účtu 7600 USD – tedy má výhodu páky 20). bych očekával, že trader bude mít na účtu minimálně 20000 USD, aby nebyl vystaven častým margin callům od brokera a nepřišel velmi rychle o peníze. Tím způsobem je schopen ustát větší výkyvy a efektivní páka je cca 7,7 ( equity/ kontrakt = 12,9%).  

 

2. Akcie jsou aktivum, které obchodují ti nejmocnější a nejbohatší lidé. Díky tomu jsme na stejné straně, jako tito lidé. A pro ně pracují centrální bankéři. Je to jasné, jako že existuje noc a den.  Při poklesech posledních 14-ti dní již došlo k mimořádným rate cuts ze strany centrálních bank- u FEDU hned o celých 0,5%. Chce-li někdo dnes být bohatý, drží akcie. Vzpomeňme Warrena Buffeta a jiné podobné investory nebo majitele firem, jako je Jeff Bezos. Akcie mají podporu centrálních bank. Warren Buffet, jde-li cena akcie dolů, tak je rád, že může nakoupit levněji. Podobně to měl John Templeton- další ikona. Podvědomě to ví každý, tak to je. Náš model nakupuje při poklesech a pak čeká na růst. Nevyprodává  v panice. Drží i se ztrátou, dokud trh nevyroste. Existují speciální situace v BEAR trzích a po extrémně silných výprodejích. Ty jsou v modelu také zpracované – s jediným cílem – snížit riziko jinak, než pomocí stoplossů. A zachovat smysl akciového investování. Naším hlavním cílem je 3x pákový ETF SPXL. V praxi to znamená, že tento ETF má zhruba stejnou betu, jako třeba typická high beta akcie NVDA- Nvidia. A to není nic tak moc riskantního. Chceme víc vydělat a chceme i riskovat ve vhodný okamžik, protože si věříme, že model je nastaven dobře a řeší skoro jakékoliv situace.

 

Proč je třeba používat jiný risk management u akcií než u futures

Tady je tabulka vybraných několika futures kontraktů – jejich srovnání s akciovým indexem S&P500. Jde o ceny- dlouhodobý vývoj za desítky let. S&P 500 je dole. Zcela jasně z toho vyplývá, že akciový index je extrémně směrový ve srovnání s ostatními futures kontrakty. Od 30.1.1970  do 30.6.2007 rostl z 92,06 na 1503,35, tedy 40,9% ročně. Většina komodit a měn se pohybuje kolem středové hodnoty, případně lehce roste. To je taky důvod, proč považuji hedging české koruny za zbytečný pro dlouhodobého investora. Jsou to vyhozené peníze.  Akcie tak na rozdíl od všeho ostatního splňují jednu klíčovou podmínku – vytrvale rostou, s malými přestávkami a proto jsou ideální pro dlouhodobého investora s horizontem dvacet let.

Obrázek: Srovnání cenového vývoje u kovů, zemědělských komodit a akcií. Akcie rostou téměř stále, zemědělské komodity spíše oscilují a kovy jako je stříbro nebo zlato jsou závislé na inflaci a vývoji úrokových sazeb. A do těchto faktorů zasahují centrální banky, takže je obtížné  vývoj předvídat.  Akcie jsou největší jistota. 


Základní charakteristiky futures kontraktů - ukazuje se, že akcie jsou skutečně výjimečné. Trendují velmi dlouhodobě, na rozdíl od zbytku aktiv. Tím jsou předurčené k investicím. A navíc nesou dividendu. Dokonce i ETF SPXL, který chceme obchodovat v našem algoritmickém modelu, nese zhruba 1% divi ročně. 


Další tabulka jen zdůrazňuje to předchozí. Vypočetl jsem podíl růstových měsíců k poklesovým. U akciového indexu bylo 8x více měsíců růstových, než poklesových ( sloupce 3 a 4). U většiny komodit je počet poklesových a růstových period mnohem vyrovnanější. Pak ale nelze s těmito moc uvažovat pro dlouhodobé investice, zvláště pokud jde o velmi volatilní a zapákované futures kontrakty. 

U akciového SP nastalo od roku 1970 11 poklesů větších, jak 20% za měsíc. Průměr zbytku komodit je avšak 21. Dvojnásobek. 


Podobně by vyznělo srovnání poklesů větších, jak -40% za 50 dní. Zde u akciového S&P500 to nebyl žádný, u jedenácti komoditních kontraktů jich bylo 60. Tady je vidět, jak jsou komodity nebezpečné ve srovnání s akciemi. Je to nesrovnatelné. 

Další důležitá statistika, kterou jsem chtěl zjistit. Co určitě může velmi negativně ovlivnit  výkonnost akciového investičního modelu nakupujícího při poklesech, jsou vytrvalé a dlouhé poklesy, kdy nedochází k žádným protirůstům.  Poklesy s proti růsty jsou dobré- s nimi robot počítá a umí s nimi naložit. Ale horší je, pokud jsou poklesy extrémní a ještě dlouhé. U S&P 500 jsem našel tři taková období od roku 1970. Rok 1974 byl špatný, pak červenec 2002 a listopad 2008. Rok 2002 a 2008 jsou zahrnuty v našem simulátoru na www.algotrading.cz.  Rok 1974 tam není, stejně tak již uváděný nejhorší měsíc v celé historii, říjen 1987.

Nasimuloval jsem  chování našeho robota v Amibrokeru. Má to jistá omezení, nicméně 90% pravidel pro nákupy je dodrženo. Zde jsou výsledky pro rok 1974.

Poklesy silnější jak -20% od roku 1970 pro S&P 500 a navíc silně směrové, kdy poměr pokles/růst >2 ( dny). Jak nás algoritmický model ( nakupující při poklesech) zvládl situace v letech 2002 a 2008 najdete na stránce www.algotrading.cz v našem simulátoru. Rok 1974  jsem musel nasimulovat zvlášť.


Z předcházející tabulky je patrné, že v jednom okamžiku byl S&P 500 počátkem října 1974 za dvacet dní ve ztrátě -24,65%, přičemž pouze deset dní ze čtyřiceti bylo růstových. Takové období poklesů by bylo jistě zkouškou pro jakýkoliv LONG algoritmus.

Tabulka: 

Tady je výsledek toho, jak zhruba nakupuje náš model. V inkriminovaném období byl proveden jeden nákup a ztráta dosáhla -9%. Nutno však říci, že model nakupuje po tranších při poklesech, takže v konečném důsledku by výsledkem bylo zhruba -4,74% ztráty portfolia- to není tak zlé na jeden z nejhorších poklesů v dějinách burzy.  Je to také díky tomu, že podmínky BEAR marketu jsou jasně rozpoznatelné a definovatelné a tady musí být algoritmus nastaven velmi selektivně.  Mnohem horší jsou velké poklesy jakoby z ničeho nic během BULL trhu. Jako byl ten v roce 1987. Tam by ztráta portfolia dosáhla -12,1% v případě SPY a -37% v případě SPXL ( nákup rozdělen do čtyř tranší po poklesech indexu vždy o 1,5%).

Tabulka: LONG obchod z října 1987 - nákup by proběhl ve čtyřech tranších po 1,5% poklesech.

Rok 1987 je tedy tím nejhorším možným případem, který si umím představit. Pokles probíhá v BULL trhu, algoritmický model je tedy nastaven velmi agresívně. Těžko si umím představit nějakou obranu. Kvůli roku 1987 jsem hledal algoritmy, které by systematicky zachytávaly podobné poklesy – signalizovaly je předem. A v takové situaci pak nezbývá, než  manuálně snížit agresivitu. Nebo doufat, že v příštích dvaceti letech taková událost nenastane. Kdyby nastala, zchudnou všichni  bohatí. Nelze na akcie rezignovat kvůli události, která nastala jednou v historii trhů. Navíc ze ztráty 37% portfolia se lze vzpamatovat, zvláště jestli náš model cílí na výnosy kolem 24% ročně.  Není to 100%. Investoři do indexu Nasdaq 100 přišli v letech 2000-2002 o 90% investice. Našemu modelu by trvalo při průměrném výnosu 24% dalších 3,2 roku, než by byl zpět na svých penězích.


Závěr: Akcie nejsou komodity a ETF není futures kontrakt. Menší páka je jistější a dlouhodobě udržitelnější. Jen tak rychle se trader nedostane do fatálních potíží. Zemědělské komodity a měny  dlouhodobě oscilují kolem jedné středové úrovně nebo mírně rostou ( díky inflaci). U komodit a měn dochází velmi často k silným pohybům na jednu stranu, a to nahoru i dolů. Naproti tomu akciové indexy převážně rostou, růstových měsíců je osmkrát více, než těch poklesových. Proto šance na zisk u dlouhodobého investora je u akcií nejvyšší. Ze všech těchto uvedených důvodů bych se jako investor i trader držel akcií. Pro dlouhodobější držení vidím metodu průměrování nákupů u akcií jako vhodnou, u futures kontraktů jako nevhodnou.

Petr Fiala


Článek mohou komentovat pouze registrovaní uživatelé. Prosím přihlašte se pod svým účtem nebo si vytvořte nový účet.